Staré auto už dosloužilo a vy se poohlížíte po novém? Nebo jen chcete vyměnit svoji ojetinu za něco jiného? V tom případě vám tento článek přijde vhod. Sám jsem si tímto procesem prošel. Vycítil jsem, že už nastal čas investovat do nového vozu, musel jsem tedy řešit řadu problémů s tím spojených. A proto jsem se rozhodl sepsat tento článek, který vám pomůže se zřízením povinného ručení a popíše vám moje praktické zkušenosti.
Proč je povinné ručení vůbec potřeba?
Není to tak dlouho, co jsem došel k názoru, že je potřeba moje nynější auto předat dál a vyzkoušet něco nového. Škoda Felicia mi sloužila velice dobře více než dva roky. Ještě před tím dělala radost mým rodičům a jeho předešlým majitelům. Po více než 25 letech aktivní služby mi tedy bylo jasné, že si konečně zaslouží odpočinek. Začal jsem se rozhlížet po něčem pohodlnějším, až moje oko utkvělo na dalším klasickém vozu české výroby.
Jelikož jsem svůj předchozí vůz zdědil po rodičích, řešil jsem toho jen pramálo. Pravidelně jsem platil povinné ručení, hlídal hladinu benzínu v nádrži a staral se o dobrý stav svého miláčka. Jenže teď nastal čas na změnu, začal jsem si tedy zjišťovat všechny potřebné informace a zákony, aby koupě proběhla hladce a bez problémů.
Nikdy jsem nepatřil mezi řidiče teoretiky. Respektoval jsem (a respektuji) zákony, ale nebavilo mě hloubat nad tím, proč musím platit tohle, proč zase toto, kolik bych na tom mohl ušetřit atp. U svého druhého vozidla jsem však nechtěl nic podcenit a všechno jsem si pečlivě nastudoval. Zajímalo mě, kolik by se dalo ušetřit oproti předchozím rokům a zda-li bych se mohl placení úplně vyhnout. Krátce na to už jsem si říkal, jaký jsem hlupák.
Povinné ručení. Už to první slovíčko v názvu naznačuje, že žádná klička (pro běžného řidiče) opravdu neexistuje. Je nutné si ho zařídit, při nejmenším pro dobro vlastní peněženky. Zákon totiž jasně říká, že bez sjednaného povinného ručení nemůže vozidlo vyjet na silnici. V nejlepším případě by tak na mě čekala pokuta od policistů, v tom horším několika milionová výloha v případě nehody. Rozhodnutí tedy bylo jasné – žádné uhýbání, najdu si tu nejvýhodnější nabídku.
Moje cesta k povinnému ručení
Bylo to sice těžké, rozloučit se s něčím, co mi tak dobře sloužilo dlouhá léta. Jiná cesta ale nebyla. Byl jsem pevně rozhodnutý, že za svoje tvrdě vydřené peníze pořídím zbrusu nové auto. Asi jako většina z vás jsem si ale neuvědomil, co všechno je potřeba udělat před tím, než s ním vůbec odjedu. A největší vykřičník visel nad samotným povinným ručením.
Kdo by to byl řekl, že je před koupí nového vozidla potřeba zařídit tolik věcí. Myslel jsem si, že zaplatím, vezmu klíčky, strčím je do zapalování, nastartuji a odjedu. Jenže to byla chyba. A rád bych na ni upozornil i vás, abyste z peněženky nemuseli zbytečně vytahovat další tisíce korun. Než vůbec vyjedete z autobazaru či z garáže původního majitele, je nutné si zařídit povinné ručení. Vyjet byť jen ze zahrady na vedlejší cestu je velký risk, co teprve průjezd městem až do cílové destinace?
Říká se, že ty nejhorší věci se stávají, když na ně nejste připraveni, proč tedy riskovat nehodu či menší incident? Můj už tak napjatý rozpočet by to určitě položilo na záda. Rozhodl jsem se tedy využít cenné rady, o níž jsem si přečetl už dříve na internetu, a sjednal povinné ručení už během koupě. Tedy standardní cestou, kterou by se měli vydat všichni. Nutnost platit povinné ručení totiž spadá na všechna vozidla zapsaná v registru vozidel. Původní majitel tedy nejprve odhlásil ručení psané na jeho jméno a kupní smlouvou přešlo do mého vlastnictví. V tu dobu už jsem měl ale všechno zajištěné a mohl jsem bez problémů odjet.
Koupě od fyzické osoby vs od autobazaru
Já sice zvolil první variantu, tedy koupi přímo od majitele, ale pojďme si probrat, jak probíhají obě varianty. Nejprve se podíváme na tu nejjednodušší, tedy nákup od zprostředkovatele. Je jedno, jestli jde o autobazar, nebo autosalon, kde si pořídíte zbrusu nový vůz, postup je v obou případech podobný.
Když jsem právě tato zařízení procházel, hledal vozidlo za přijatelnou cenu a ptal se na všetečné otázky, zjistil jsem, že při pořizování přes zprostředkovatele je nový majitel odstíněn od řady problémů. Čas ušetříte už jen tím, že povinné ručení můžete uzavřít přímo na místě. Není tedy potřeba řešit nic dalšího, neboť prodejce vás se vším obeznámí a nabídne vám vhodné varianty. Je nutné si ale uvědomit, že tato praktika není standardem na všech místech. I přesto, že nakupujete u zprostředkovatele, tak bude nutný osobní zásah, který vám v následujících řádcích z vlastní zkušenosti popíšu.
Začíná to domluvou s původním majitelem. Důležité je pohlídat si, aby jedno auto nebylo pojištěné dvakrát, ať už u stejného či jiného subjektu. Základem je tedy komunikace a vyzvědění přesného data ukončení povinného ručení. K tomuto datu jsem pak sjednal vlastní povinné ručení. Nebudu tu zmiňovat u jaké společnosti, neboť to je na vašem uvážení, ale důrazně vás upozorňuji na jednu věc – ochrannou lhůtu. Určitě jste o ni už někdy slyšeli. Má jít o jakési vakuum, čas, během něhož má nový majitel možnost povinné ručení sjednat. Nic takového ale neexistuje. Auto musí být pojištěné po celou dobu jeho provozu.
Existuje několik cest
Sjednat povinné ručení lze hned několika způsoby, zde se ale budu věnovat jen dvěma nejběžnějším. Já si všechno obstaral online. Je to pohodlné a velice rychlé. Jediné, co je potřeba udělat, je vyplnit formulář a zadat všechny potřebné údaje včetně jména, adresy a kopií dokumentů. Odjet jsem mohl prakticky ihned, neboť vzápětí mi na email přišla zpráva s potvrzením o objednávce a dočasnou zelenou kartou. Plnohodnotná zelená karta mi pak přistála v poštovní schránce týden po odeslání požadavku.
Zbylí řidiči, kteří mají strach o bezpečnost svých údajů, nemají přístup k internetu, nebo chtějí ručení vyřídit tradiční cestou, pak musí navštívit pobočku vybrané pojišťovny osobně. Průběh je v podstatě identický s vyplňováním online formuláře, s tím rozdílem, že vydání zelené karty je podstatně rychlejší. Jedná se ale o časově náročnou variantu. U mě tedy na plné čáře vyhrálo sjednání přes internet.
Jak najít nejvýhodnější pojištění?
Sjednání jsem vám popsal, nyní už mi tedy zbývá poslední položka. Většinu z vás určitě zajímá, jak najít to nejvýhodnější povinné ručení. A naprosto vás chápu. Ani mě už se nechce zbytečně platit víc, než je nutné, když můžu ze menší obnos peněz získat stejné, mnohdy i kvalitnější služby. Proto bych vám rád krátce povyprávěl o srovnávačích pojištění.
Určitě jste o tom už někde slyšeli, ať už v rádiu, nebo v televizi. Zajdete na adresu ePojištění.cz a vybafne na vás stránka, kde si můžete spočítat cenu svého pojištění. Stačí vyplnit krátký dotazník, v němž uvedete typ vozidla a jeho užití, rok výroby, orientační cenu a další potřebné údaje k určení konečné částky. Samozřejmostí je i bonus za jízdu bez nehod. K jeho získání zadejte počet měsíců pojištění a počet pojistných událostí. Nakonec je nutné přiložit kontaktní údaje, aby se vám mohla společnost ozvat s individuální nabídkou. Je to jednoduché, rychlé a jak sami zjistíte, můžete ušetřit stovky až tisíce korun. A to už je částka, která rozhodně není k zahození.