Jak zjistit pokutu za rychlost 

Doby, kdy ulicemi auta projížděla jen vzácně a jejich rychlost sotva převyšovala tempo koňského klusu, už dávno minuly. S přibývajícím počtem vozů v ulicích a zdokonalováním jejich technických parametrů získala na významu také nutnost regulace povolené rychlosti. 

Nepřiměřená rychlost jízdy patří dlouhodobě k nejčastějším příčinám dopravních nehod a má na svědomí 4 z 10 lidských životů ztracených na silnicích.

Aby stát účastníky silničního provozu před negativními sociálními, ekonomickými, ekologickými a především zdravotními dopady přespříliš rychlé jízdy ochránil, stanovil konkrétní limity a obecná pravidla, podle kterých musí motoristé rychlost na svých cestách usměrňovat.

V České republice jsou zakotveny v zákoně č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (zkráceně zákon o silničním provozu), který byl v roce 2024 významně novelizován. Úprava přinesla mimo jiné i razantní zpřísnění postihů za překračování nejvyšší povolené rychlosti.

Noha zapomenutá na plynovém pedálu se nám tak může silně prodražit. Za nedodržení rychlostních limitů nám příslušníci policie a správní orgány mohou udělit pokuty v řádu desítek tisíc korun, při opakování přestupku nebo extrémně rychlé jízdě hrozí i ztráta řidičského oprávnění. Pokud se budeme vyhýbat uhrazení již uložených pokut, může nás v krajním případě navštívit exekutor.

Pokutám, nefinančním postihům a zbytečným starostem se přitom můžeme úplně jednoduše vyhnout – stačí řídit své auto s rozvahou, ohleduplně a v souladu se zákonem. Chráníme tak zároveň život, zdraví a majetek všech účastníků silničního provozu včetně sebe samých.

Nejvyšší dovolená rychlost v ČR

Většina řidičů dobře zná konkrétní rychlostní limity platné v obci a mimo ni. Často se však zapomíná na obecná pravidla pro rychlost jízdy, která mohou být předmětem postihu zrovna tak.

Řidič automobilu musí dle zákona jet tak, aby zvládl zastavit na tzv. dohledovou vzdálenost a je povinen přizpůsobit rychlost mnoha okolnostem, která ovlivňují bezpečnost jízdy, především pak:

• svým schopnostem
• vlastnostem vozidla a přepravovaného nákladu

• stavebnímu a technickému stavu komunikace, její třídě a kategorii
• povětrnostním podmínkám (silný déšť, sněžení, náledí…)
• ostatním předvídatelným okolnostem (např. pohybu dětí v okolí školy)

Porušení výše uvedených univerzálních nařízení se v praxi při kontrole policejní hlídkou ovšem prokazuje jen obtížně, protože policisté zpravidla nedisponují potřebnou technikou a znalostmi. Nedodržení těchto obecných zásad se nám ale může vymstít, pokud způsobíme dopravní nehodu. Soudní znalci totiž nepřizpůsobení rychlosti jízdy třeba aktuálnímu počasí  prokázat dovedou (z brzdných stop na vozovce, deformace vozidla apod.). 

Konkrétně je pak nejvyšší dovolená rychlost jízdy v zákoně o silničním provozu stavena takto:

Místní úpravou je možné nejvyšší dovolenou rychlost zvýšit, přičemž musí být zohledněny zájmy dotčených občanů (nesmí být vystaveni nadměrnému hluku, vibracím apod.). V obci lze rychlostní limit navýšit nejvýše o 30 km/h, na dálnici a silnici pro motorová vozidla o 20 km/h. (Dle informací Ministerstva dopravy ČR by ke zvýšení limitu na 150 km/h mělo dojít na třech vybraných bezpečných úsecích českých dálnic od roku 2026).

Zákon povoluje nejvyšší dovolenou rychlost také snížit – v obci bez omezení, na dálnici až na 90 km/h.

Měření rychlosti na českých silnicích

K měření rychlosti na českých silnicích je oprávněna výhradně Policie České republiky a Obecní/Městská policie v součinnost s policí státní. Není již možné, aby měření pro obce zajišťovaly soukromé společnosti, jako tomu bylo v minulosti. 

Hlavním účelem měření je zvyšování bezpečnosti dopravního provozu, snižování počtu nehod a zmírňování dopadu provozu pro obyvatele obcí. V souladu s tímto cílem jsou také vybírána místa, kde ke kontrolování rychlosti dochází (typicky rizikové lokace s častým výskytem nehod, okolí škol apod.).

Označení takových míst ani upozornění na nárazovou kontrolu dodržování rychlosti není ze zákona povinné, je tedy třeba se mít stále na pozoru a jezdit v souladu s dopravními předpisy. Aby nás probíhající měření nezaskočilo, věnujeme pozornost dopravnímu značení (úsekové a stacionární měření často označené bývá), stojícím policejním autům, upozornění z online navigací, aktuálnímu zpravodajství ohledně probíhajících policejních akcí apod. Zákon nezakazuje řidičům ani využití tzv. pasivních radarů, které upozorňují na měření rychlosti. Povoleno není pouze využívání zařízení, která radary aktivně ruší (tzv. antiradar).

Měření může provádět:

– policejní hlídka (ručním měřičem, radarem zabudovaným do automobilu)

– statické zařízení (stacionární radar nebo tzv. úsekové měření)

Policejní hlídky disponují vybavením, které umožňuje měřit rychlost přímo na komunikaci nebo ze stojícího i jedoucího vozu – a to v obou směrech. Využívají radary, které jsou do aut pevně zabudované (ovšem i ty lze v případě potřeby přemontovat) i takové, které se instalují až před plánovaným měřením. 

Stacionární radary měří rychlost dlouhodobě na jednom konkrétním místě.

Úsekové měření je instalováno také dlouhodobě a jak název napovídá, probíhá na konkrétním úseku komunikace, přičemž rychlost vozidla je změřena na jeho začátku a konci. Software na základě těchto záznamů vypočte průměrnou rychlost, a pokud je vyšší než povolená, odesílá snímky ke zpracování kompetentním orgánům. V případě, že při průjezdu měřeným úsekem na chvíli nejvyšší povolenou rychlost překročíme, stačí následně jízdu výrazněji zpomalit, aby se průměr vešel do zákonných mezí. 

Stacionární radary i úsekové měření rychlosti bývají často označené příslušnou dopravní značkou, ačkoli upozornění na probíhající měření ze zákona povinné není.

Jaká je tolerance překročení rychlosti?

Radary využívané policií pro měření rychlosti na silnicích musí mít platné typové schválení a musí být pravidelně (minimálně jednou ročně) kontrolovány a kalibrovány. Jejich toleranci stanovuje zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii a jeho prováděcí vyhlášky. Přípustná odchylka činí ± 3 km/h při zjištěné rychlosti do 100 km/h, resp. ± 3 % při zjištěné rychlosti nad 100 km/h. 

Rychlost auta jedoucího 50 km/h tak může radar v rámci tolerance změřit jako 47 km/h i 53 km/h. Za překročení rychlosti v obci lze tedy s jistotou považovat až naměřenou rychlost 54 km/h a vyšší, mimo obec 94 km/h a více. Odchylka se na radarech nezobrazuje automaticky, při měření ji musí zohlednit příslušník provádějící měření.  

Řidičům slouží pro kontrolu rychlosti vlastního vozidla primárně tachometry/ukazatele rychlosti na palubní desce nebo na displeji. 

Rychlost, kterou tyto měřice ukazují, se zpravidla mírně odlišuje od rychlosti skutečné (roli zde hraje mimo jiné typ a stupeň ojetí a nahuštění pneumatik). Chyba tachometru se zvyšuje s rostoucí rychlostí, tzn. čím jedeme rychleji, tím je rozdíl mezi zobrazenou a reálnou rychlostí větší. 

U moderních automobilů se ale přesnost tachometrů i díky korekcím s využitím GPS neustále zvyšuje a rozhodně nelze spoléhat na to, že na ukazateli nebo displeji vidíme výrazně vyšší rychlost, než jakou skutečně jedeme.

Požadovanou přesnost tachometrů a jejich povolenou odchylku definuje předpis EHK/OSN č. 39 a evropská směrnice 74/443/EHS. Podle nich nesmí být rychlost zobrazená na tachometru nikdy nižší, než rychlost skutečná. Pokud tedy na svém autě neprovedeme nepovolené úpravy (např. instalaci nadrozměrných pneumatik) nemůže se stát, že bychom se dopustili přestupku, pokud byla podle tachometru naše rychlost v pořádku. 

Kromě tachometru si můžeme vlastní rychlost zkontrolovat také prostřednictvím nástrojů využívajících GPS – typicky v navigacích a navigačních aplikacích v mobilních telefonech. Ty nás zároveň upozorní na místa, kde probíhá měření rychlosti, ať už radarem nebo příslušníky policie. Pro orientační kontrolu poslouží také ukazatele na sloupech veřejného osvětlení, které ale obvykle nevykazují příliš vysokou přesnost.

Pokuty za rychlost

Zběsilá jízda způsobuje v mnoha případech ztráty lidských životů a fatální škody na zdraví, majetku i životním prostředí. Stát se proto snaží překračování povolené rychlosti  v nejvyšší možné míře předcházet a porušení souvisejících předpisů je přísně trestáno – nejčastěji formou finančního postihu a připsání “trestných” bodů na bodové konto řidiče. V krajním případě však může nerespektování rychlostních limitů skončit i ztrátou řidičského oprávnění. 

Sankce jsou odstupňované podle toho, jak moc zákonné limity překročíme a zda se přestupku dopustíme v obci, nebo mimo ni. K jejich ukládání jsou oprávněny správní orgány, Policie ČR a obecní/městská policie.  

V roce 2024 došlo s novelou silničního zákona  k úpravě a zpřehlednění bodového systému a současně k výraznému zpřísnění postihů za porušování povolené rychlosti. 

Aktuální výši pokut, počty udělovaných bodů a další postihy shrnuje následující tabulka:

Smyslem bodového systému je mj. sledovat opakované páchání přestupku, v tomto případě rychlé jízdy, a předcházet mu. Stačí, když např. dvakrát překročíme v obci rychlost o více než 40 km/h nebo třikrát o 20 km/h a dosáhneme 12 “trestných” bodů, což pro nás znamená ztrátu řidičského oprávnění na 12 měsíců.

Pokuty za rychlost při změření policejní hlídkou

K měření rychlosti vozidel je oprávněna státní i obecní/městská policie (na místech, která státní policie schválí).

Obecní a městská policie měří rychlost staticky, státní policie je kompetentní měřit i z jedoucích vozidel (dokáže takto změřit vozidla jedoucí v obou směrech).

V případě, že došlo k překročení rychlosti, policie řidiče zastaví a identifikuje. Případný postih jde tedy přímo za osobou řidiče (nikoli provozovatele) automobilu a také případné “trestné” body jsou připsané na jeho konto. 

(U snímků pořízených radary naproti tomu jednoznačná identifikace řidiče často možná není a prohřešek se vyřeší pouze finančním postihem uloženým provozovateli vozu – tzn. bez připsání „trestných“ bodů.)

Pokud jsme si vědomi, že jsme se přestupku skutečně dopustili, nejrychlejší a nejefektivnější cestou jeho vyřešení je příkaz na místě. Od příslušníka policie v takovém případě obdržíme příkazový blok obsahující především:

• identifikační údaje řidiče
• popis přestupku
• výši pokuty
• podpis řidiče a policisty
• datum a místo vydání
• poučení, že se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím

Pokutu můžeme uhradit na místě nebo dodatečně dle instrukcí na bloku. (V případě, že by k uhrazení ve stanovené lhůtě nedošlo, bude následně pokuta vymáhána celním úřadem. Policisté nebo celníci mají také pravomoc zadržet na místě SPZ nebo zajistit vozidlo tzv. botičkou, pokud při náhodné kontrole zjistí, že má řidič neuhrazené pokuty uložené v minulosti.)

Podmínkou vydání příkazu je vždy souhlas řidiče, který se přestupku dopustil. Pokud s výší pokuty nebo s odpovědností za přestupek nesouhlasíme, příkaz nepodepisujeme. Příslušník policie v takovém případě sepíše záznam o podezření ze spáchání přestupku, který předá správnímu orgánu, a dojde k zahájení správního řízení. V něm máme možnost prokázat, že jsme se přestupku nedopustili, riskujeme ovšem také, že naše důkazy nebudou uznány a nakonec zaplatíme výrazně vyšší pokutu, než jaká nám byla původně uložena. 

Pokud správní orgán v řízení shledá, že jsme se přestupku opravdu dopustili, máme ještě možnost podat odvolání a následně i správní žalobu. 

Správní řízení proběhne vždy také v případě, kdy nám policisté naměří překročení rychlosti o 40 km/h a více v obci resp. 50 km/h a více mimo obec. Takto vysoké překročení zákonných limitů nelze nikdy vyřešit příkazem na místě. Policie má v tomto případě také oprávnění k zadržení řidičského průkazu na místě. 

Pokuty za rychlost z radarů 

Postup při zpracování dat a postihu řidičů je obdobný u úsekového měření i stacionárních radarů. 

Pořízené snímky vyhodnocuje software a pokud zaznamená překročení povolené rychlosti, jsou fotografie odeslány k dalšímu zpracování. To zajišťuje městká/obecní policie, na jejíž činnost navazují dopravněsprávní odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. 

Městský úřad obce s rozšířenou působností si poté, co obdrží od městské policie oznámení o přestupku a zpracované fotografie, zjistí v centrálním registru provozovatele vyfoceného vozidla a jeho adresu či datovou schránku. Následně doručí výzvu k uhrazení pokuty v příslušné výši dle naměřené rychlosti. (Výzva se tedy v tomto případě nezasílá řidiči automobilu, ale jeho provozovateli.)

Výzva k zaplacení pokuty za rychlost

Zákon ukládá správním orgánům povinnost informovat řidiče o spáchání přestupku a vyzvat jej k uhrazení pokuty bezodkladně. V praxi výzvu obdržíme obvykle v řádu několika týdnů až jednoho měsíce, výjimku ale netvoří ani případy, kdy zpracování trvá několik měsíců.

Výzva musí obsahovat následující údaje:

• identifikaci provozovatele vozidla
• registrační značku vozidla, kterým byla rychlost překročena
• výši a splatnost určené částky
• údaje pro provedení platby ( číslo účtu, variabilní symbol)
• popis přestupku (místo, čas a míru překročení rychlosti)
• poučení o postupu v případě neuhrazení pokuty

Výzva je zasílána do rukou adresáta, pokud se doručení nepodaří, je zásilka uložena.  Po uplynutí 10 dnů je v případě nevyzednutí vhozena do schránky, čímž se považuje za doroučenou. Od doručení výzvy máme 30 dní na uhrazení pokuty nebo sdělení údajů o osobě řidiče, který vozidlo řídil v době spáchání přestupku. 

Pokud se spácháním přestupku při změření stacionárním radarem nesouhlasíme, dojde k zahájení řízení o přestupku, kde můžeme uplatnit zákonné prostředky na svou obhajobu. Abychom měli naději na úspěch, je třeba disponovat poměrně rozsáhlými znalostmi silničního práva, zákona o odpovědnosti za přestupky, správního řádu, metodiky měření a vyhodnocování snímků apod. Protože většina řidičů takovými znalostmi vybavena není, jeví se jako nejvhodnější cesta najmout si advokáta specializujícího se na dopravní právo.

Promlčení přestupku překročení rychlosti

Dle zákona o přestupcích zaniká odpovědnost za přestupek v případě, kdy nebyl projednán za dobu jednoho roku. Promlčecí doba se počítá ode dne následujícího po dni spáchání přestupku. Jako řidič ale rozhodně nemůžeme spoléhat na to, že si k promlčení přestupku pomůžeme obstrukcemi, nevyzvedáváním doručené pošty apod. 

Zákon na podobné situace pamatuje a stanovuje případy, kdy dochází k přerušení promlčecí doby. To nastane mj. při oznámení o zahájení přestupkového řízení. V takovém případě začne běžet promlčecí lhůta nová.  Správní orgán tedy nemusí o přestupku do jednoho roku rozhodnout a udělit případnou sankci. Pokud zahájí řízení po půl roce, ale rozhodne až po roce a půl, přestupek promlčený není. Nelze se tedy rozhodně domnívat, že pokud nám do roka není udělena pokuta, máme vyhráno. 

Maximální doba, po jejímž uplynutí přestupek zanikne, jsou tři roky po jeho spáchání – za předpokladu, že základní délka promlčecí doby činila jeden rok.

 Promlčení pokuty za rychlost

Od promlčení samotného přestupku je třeba odlišit promlčení možnosti vymáhat již uloženou pokutu. Typicky v situaci, kdy nám byla pokuta jako řidiči uložena při policejní kontrole a neuhradili jsme ji. Podle zákona o správě daní a poplatků lze tento nedoplatek vymáhat minimálně po dobu 6 let. Podobně jako u přestupků ovšem platí, že pokud je proveden úkon směřující k vymáhání pokuty, dojde k přerušení promlčecí lhůty a začíná běžet nová. 

Jak zjistit neuhrazenou pokutu

Pokud si nejsme jisti, zda jsme všechny pokuty uložené v minulosti policií v pořádku uhradili, obrátíme se na celní správu, která má jejich vymáhání na starosti. Příslušnost celního úřadu se určuje dle místa spáchání přestupku, nikoliv dle trvalého bydliště řidiče. Nejjednodušší cestou je navštívit tvz. cPortal celní správy, kde případné neuhrazené dluhy nalezneme v sekci “Moje přeplatky a nedoplatky”. Získáme zde také veškeré údaje potřebné pro provedení platby. Celní úřad je rovněž možno kontaktovat telefonicky, poštou nebo jej navštívit osobně.

Nedoplatky na pokutách uložených orgánem obce v registru celní správy zjistíme pouze v případě, že je obec předala k vymáhání celnímu úřadu. Pokud si dluh vymáhá sama, nezbyde nám než se pro informace obrátit na příslušný úřad obce s rozšířenou působností či finanční úřad. 

Jak zjistit, jestli jsem dostal pokutu za rychlost

Někdy jsme si překročení rychlosti dobře vědomi a všimneme si probliknutí měřícího zařízení, ale může se stát, že nás informace o spáchaném přestupku překvapí až ve chvíli, kdy nám pokuta dorazí do datové nebo poštovní schránky. 

Abychom získali přehled o spáchaných přestupcích a stavu svého bodového konta rychleji, můžeme jednoduše využít také Portál dopravy, spravovaný ministerstvem dopravy. Tento webový portál slouží pro vyřizování veškeré agendy souvesjící s řízením vozidel (a také letadel a lodí). Můžeme zde nahlížet na vlastní kartu řidiče, elektronicky komunikovat s úřady, ověřit platnost řidičského průkazu a požádat o jeho výměnu nebo zkontrolovat stav svých bodů a spáchaných přestupků. Výpis z bodového konta si tu lze bezplatně stáhnout ve formátu PDF. 

Od roku 2024 portál dopravy nově umožňuje také nastavit zasílání  upozornění na mobilní telefon nebo e-mail, pokud dojde k připsání nebo umazání bodů. (Úřady obce s rozšířenou působností nás v takových případech automaticky neinformují, ty zasílají doporučený dopis, až když dojde k dosažení 12 bodů a tedy tzv. “vybodování” – pozbytí řidičského oprávnění na 1 rok).

Stav svého bodového konta můžeme prověřit také na všech pobočkách Czech POINT nebo v registru řidičů na úřadech obce s rozšířenou působností, ovšem za poplatek.

Závěr

Příliš vysoká rychlost jízdy se řadí k nejčastějším příčinám dopravních nehod a každoročně způsobí na silnicích mnoho zbytečných úmrtí. Nezanedbatelný je také její ekologický dopad a negativní vliv na kvalitu života v obcích, jejichž obyvatelé jsou kvůli nepřiměřené rychlosti vystavováni nadměrnému hluku, vibracím apod.

Pro zajištění bezpečnosti účastníků silničního provozu a ochranu veřejného zájmu je nutno rychlost jízdy na pozemních komunikacích regulovat. Pravidla upravující povolenou rychlost byla proto v  České republice v konkrétní i obecné podobě zakotvena do zákona. Při jejich porušení hrozí řidičům postih ze strany policie a správních orgánů, a to ve formě finančních sankcí, připsání “trestných” bodů na bodové konto řidiče i ztráty řidičského oprávnění. 

Dodržovat pravidla silničního provozu bychom však neměli pouze proto, abychom se vyhnuli sankcím, ale především v zájmu zachování bezpečnosti sebe samých, svých blízkých a všech ostatních účastníků silničního provozu. 

Od roku 2024 došlo k razantnímu zpřísnění postihů a zvýšení pokut za překračování povolené rychlosti, mohou se nově vyšplhat až do výše několika desítek tisíc korun. 

K měření rychlosti na českých silnicích jsou oprávněni výhradně příslušníci státní nebo obecní/městské policie. Měření může provádět policejní hlídka osobně (na místě či z jedoucího vozidla), nebo kontrola probíhá na určeném místě dlouhodobě pomocí stacionárních radarů a úsekového měření. 

Policejní hlídka nám může při překročení povolené rychlosti uložit pokutu příkazem na místě, což je nejsnazší a obvykle také nejlevnější forma vyřízení přestupku. Pokutu můžeme uhradit ihned nebo dodatečně dle instrukcí na příkazovém bloku. Pokud s uložením pokuty nesouhlasíme, je přestupek policií předán do správního řízení.

Rovněž snímky ze stacionárních radarů a úsekového měření zpracovávají příslušníci policie v součinnosti se správními orgány. Pokud radar naměří vozidlu nepovolenou rychlost, vyzve příslušný orgán obce s rozšířenou působností provozovatele (nikoli řidiče) k uhrazení pokuty. Výzvu zpravidla obdržíme v řádu několik týdnů od překročení rychlosti. Provozovatel má možnost nahlásit úřadu skutečného řidiče vozidla v době spáchání přestupku nebo se bránit v přestupkovém řízení.

V případě, kdy neuhradíme uložené pokuty, následuje jejich vymáhání příslušným finančním úřadem, správním orgánem nebo Celní správou ČR.

Stav svého bodového konta a přehled spáchaných přestupků si může každý občan ČR jednoduše zkontrolovat na Portálu dopravy, který v rámci digitalizace veřejné správy provozuje Ministerstvo dopravy. Stejné informace lze získat rovněž na pobočkách Czechpoint nebo na registru řidičů na úřadech obcí s rozšířenou působností, ovšem za poplatek.

V případě, že si nejsme jisti, zda máme zaplacené všechny pokuty uložené policejními hlídkami, kontrolu lze provést jednoduše na tzv. cPortálu provozovaném celní správou, popř. můžeme kontaktovat celní úřad v místě spáchání přestupku. U pokut z radarů, které si vymáhá sama obec, se pro kontrolu případného dluhu obrátíme na příslušný úřad obce s rozšířenou působností. 

Zákonná regulace rychlosti jízdy nebyla zavedena proto, aby znepříjemňovala řidičům život a pomohla plnit veřejné kasy prostředky vybranými na pokutách. Jejím hlavním smyslem je zvyšování bezpečnosti provozu, ochrana lidského života, zdraví, majetku a životního prostředí. Je tedy v nejlepším zájmu každého z nás rychlostní limity dodržovat, a vyhnout se tak ohrožení ostatních účastníků silničního provozu i nepříjemným postihům.

Další zákonnou povinností, na kterou nesmíme coby řidiči zapomínat, je uzavření povinného ručení. Na českém trhu jej nabízí více než 10 pojišťoven a z jejich produktů si každý vybere pojistku, která přesně odpovídá jeho potřebám a finančním možnostem. Pro přehledné srovnání a nalezení nejvýhodnější nabídky lze využít praktické online kalkulačky. 

Zdroje

Zákon č. 361/2000 Sb. – Zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)

Zákon č. 271/2023 Sb. – Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Zákon č. 418/2021 Sb. – Zákon, kterým se novelizuje zákon o Policii České republiky, zákon o Celní správě České republiky, zákon o obecní policii a zákony související

Zákon č. 250/2016 Sb. – Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Zákon č. 337/1992 Sb. – Zákon České národní rady o správě daní a poplatků

Zákon č. 505/1990 Sb. – Zákon o metrologii

Portál dopravy. Uživatelská příručka [online]. ©2024 [cit. 2024-02–22]. Dostupné z: https://portaldopravy.cz/site-public/pdf/PORTMD_UZIVATELSKA_PRIRUCKA_2.1.pdf

Celní správa ČR. Nezaplacené pokuty za dopravní přestupky [online]. ©2024 [cit. 2024-02–22]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/dalsi-kompetence/nezaplacene_pokuty/Stranky/default.aspx