Před pár lety jsem hledal nějaké levné a hezké ojeté rodinné auto, které by zároveň i něco vydrželo. Rozhodl jsem se pátrat spíše v zahraničí, protože jsem příliš nedůvěřoval tuzemským autobazarům. Rozhodl jsem se pro auto z Polska, protože jsem si říkal, že to je velká země, která nabízí spoustu starších i zánovních vozidel, které jsou svou cenou velmi zajímavé. Věděl jsem, že auta v místních bazarech většinou pocházejí z dovozu z jiných zemí EU, ale to mi nijak zvlášť nevadilo. Okolí mě upozorňovalo na to, že vozidla z Polska jsou nejvhodnější spíše na náhradní díly. Také měli obavu o poctivost prodejce, protože Polsko a Rumunsko patří mezi země, kde jsou podvody s auty na denním pořádku. Já si ovšem našel seriózního prodejce s dobrými recenzemi, kterému jsem se rozhodl důvěřovat. Také jsem si pro jistotu na všechno najal firmu, které vše potřebné vyřídila za mě. Měl jsem tedy jistotu, že mému autu skutečně nic není.
Dovoz
Jak jsem již psal, na dovoz jsem si rozhodl najmout specializovanou firmu, protože jsem se bál zařídit to na vlastní pěst. Firmě jsem poslal pouze link s internetovým inzerátem vybraného vozu a poté jsem s nimi podepsal už jen smlouvu o dovoz a zaplatil zálohu, na které jsme se domluvili. Ta činila 50% z celkových nákladů. Ihned po podepsání smlouvy firma auto zarezervovala u zahraničního obchodníka a dle dohody pro vozidlo vycestovala.
Po příjezdu na místo firemní specialisté s několikaletou praxí zkontrolovali vozidlo i všechny důležité doklady. Součástí toho byla i zkušební jízda. Prohlídka byla opravdu důkladná, trvala něco okolo tří hodin. Téměř okamžitě po ukončení prohlídky mi zaměstnanci firmy zavolali a vše se mnou telefonicky prokonzultovali. Na závěr už jen mé vozidlo naložili a na autopřepravníku dovezli do České Republiky.
Po příjezdu auta do země mi firemní technik celé auto předvedl. Jakmile prohlídka skončila a já byl se vším spokojen, doplatil jsem na jejich bankovní účet zbytek peněz za vozidlo a za vykonané služby, tedy zbylých 50%. Příslušná firma sice nabízela sjednání povinného ručení a havarijního pojištění přímo u nich, ale to jsem už chtěl zvládnout sám.
Pojištění vozidla
Věděl jsem, že povinné ručení, nebo-li pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, prostě musím mít, než půjdu vozidlo přihlásit. Mé auto bylo sice dovezeno na přívěsu a v takovém případě je možné povinné ručení sjednat až po provedené dovozové kontrole, já to však chtěl mít pro jistotu všechno hned a v pořádku.
Navíc, toto pojištění je v České Republice povinné ze zákona a já nechtěl omylem jezdit s nepojištěným vozem, protože bych si pojištění prostě zapomněl sjednat. Jinak, povinné ručení znamená, že pokud pojištěné vozidlo (a nemusí ho řídit pouze majitel) způsobí nějakou škodu, na jiném vozidle či majetku nebo dokonce újmu nějaké osobě, vypořádání škod hradí pojišťovna. Stěžejním dokladem povinného ručení je tzv. zelená karta, která se dokládá na STK.
Cena povinného ručení závisí na spoustě faktorů. Třeba na takovém věku pojistníka. Čím je totiž řidič mladší, tím je cena povinného ručení vyšší, protože je zde větší pravděpodobnost nehody. Dále výše pojistného závisí například na adrese vlastníka, na modelu, typu objemu motoru vozidla atd. Část plateb za povinné ručení jde do tzv. garančního fondu České kanceláře pojistitelů, ze kterých se hradí nehody nepojištěným vozům. Nemusíte mít tedy strach, že pokud se srazíte s nepojištěným vozem, neuvidíte ani korunu, potřebnou částku pokryje fond.
Na trhu je teď opravdu spoustu nabídek povinného ručení, které myslí opravdu na každého. Věděl jsem, že chci co nejnižší cenu, ale že to není to nejdůležitější kritérium. Jelikož bydlím na vesnici, chtěl jsem v povinném ručení i pojištění proti srážce se zvířetem.
Jelikož jsem se moc nevyznal v nabídkách různých pojišťoven a nedokázal jsem je tak nějak sám porovnat, rozhodl jsem se spoléhat na internetové online srovnávače, celkem dobré recenze jsem našel na ePojištění.cz, rozhodl jsem se tedy důvěřovat jemu. Stačilo jen zadat pár základních údajů o vlastníkovi, tedy o mně, a pár informací o vozidle a tato internetová kalkulačka mi přehledně dokázala srovnat všechny nabídky pojišťoven.
Okamžitě jsem viděl jak cenu, tak i balíček služeb, který pojištění zahrnuje, ale i služby, které ve vybraném povinném ručení nejsou a mohu si je doplatit. Vše jsem viděl krásně a přehledně srovnané od nejlevnější nabídky, až po tu nejdražší. Překvapilo mě, jak to bylo rychlé. Opravdu to trvalo jen pár minut. Nemusel jsem vůbec složitě procházet stránky všech různých pojišťoven a sám nabídky porovnávat. Prostě mi stačilo jen pár kliknutí tlačítkem a hned jsem měl nabídky porovnané. Ušetřilo mi to spoustu času a peněz.
Jakmile jsem si vybral povinné ručení, které pro mne a můj vůz bylo nejvýhodnější, opět stačilo jen párkrát kliknout a dokonalé pojištění přesně na míru jsem měl sjednané. Pro jistotu jsem ještě zavolal na číslo, které bylo u nabídky uvedeno, abych se s odborníkem na druhé straně aparátu poradil o jistých detailech mého pojištění. Paní v telefonu byla velice příjemná, vysvětlil jsem jí svou situaci i své požadavky a vše jsme během pár minut zvládli bez potíží vyřídit.
Musím říci, že s ePojištění.cz jsem byl více než spokojený. Dokázal jsem si tam sjednat perfektní levné pojištění na míru a ještě jsem získal i skvělý balíček služeb. Zelená karta, kterou jsem po sjednání pojištění automaticky získal, mi do pár minut přišla mailem a já mohl další den vše v klidu předat jednací firmě, která vše zanesla na STK. Z online srovnávače jsem byl tak nadšený, že pokud bych ještě někdy potřeboval pojištění, obrátím se na něj zas.
Přihlášení vozidla
Jelikož jsem nechtěl trávit dlouhé hodiny papírováním a chozením po úřadech, nechal jsem i přihlášení vozidla na oné firmě, která mi zařizovala dovoz. Ta to zvládla udělat ještě před tím, než mi vozidlo předala, takže když jsem si své auto vyzvedával, už jsem měl vše hotové.
Vůz nejprve převezli na změření emisí, později na STK. Jakmile jim vystavili oba nutné protokoly, zahájili řízení na příslušném dopravním úřadě. Vystavení technického průkazu a přidělení poznávacích značek trvalo asi pět dní.
Jediné, co jsem musel opravdu udělat, bylo zaplatit poplatek za přihlášení do evidence. Ten je jednotný pro všechna vozidla do 3,5 t bez ohledu na věk či cokoliv jiného. Tento poplatek mě vyšel na deset tisíc korun.
K přihlášení vozidla jsou potřeba tyto doklady:
- originály velkého i malého technického průkazu
- kupní smlouvu či fakturu o nabytí vozidla
- zelenou kartu
- doklad o technické prohlídce
- protokol o evidenční kontrole vozidla
Některé vozy ještě musí platit emisní poplatek, což jsem já naštěstí nemusel. Když si všechno sečteme, tak mě auto z Polska do této chvíle, kdy jsem ještě neměl sjednané povinné ručení, vyšlo na 285 000 korun. Samotné auto mě přišlo na 250 000 korun, cena dovozu a služeb s tím spojených stála 25 000 korun a cena za přihlášení vyšla na 10 000 korun. Je mi jasné, že kdybych se spoléhal sám na sebe a vše si zařídil, byla by cena mnohem nižší. Takhle jsem měl ovšem jistotu, že je mé auto v pořádku a že jsou všechny dokumenty vyřízeny.
Po přihlášení vozidla mi najatá firma už jen předala všechny potřebné dokumenty a já mohl směle vyrazit na silnice.