Manuál nebo automat? Pravděpodobně jedna z nejčastějších otázek při výběru automobilu. Většina začínajících i zkušených řidičů v tom má jasno a bez váhání volí automatickou převodovku, díky které odpadá starost o to, kdy, jak a proč pohybovat řadicí pákou, která ve vás možná v důsledku výuky v autoškole budí noční můry. Přitom i manuální převodovka má své výhody – stačí se naučit ji správně používat.
Rychlostní stupně
Základním klíčem k úspěchu je seznámit se s rychlostními stupni a k čemu doopravdy slouží. Na řadící páce vidím vždy čísla 1-2-3-4-5, která jsou řazena do tří sloupců. Stupněm R, který plní svou specifikou funkci zpětného chodu, není v tuto chvíli nutné se zatěžovat. Využití jednotlivých stupňů je samozřejmě individuální a odvíjí se od konkrétní dopravní situace. Obecně však platí tato pravidla:
- 1. stupeň: 0–15 km/hod – výhradně pro rozjezdy a přizpůsobení rychlosti v nepřehledných křižovatkách
- 2. stupeň: 15–35 km/hod – křižovatky, hustý provoz ve městě, obytné zóny a další
- 3. stupeň: 35–55 km/hod – přehledné úseky v obci
- 4. stupeň: 55–80 km/hod – mimo obec
- 5. stupeň: 80–130 km/hod – přehledné úseky mimo obec, rychlostní silnice a dálnice
Šestý stupeň jako symbol budoucnosti
V posledních letech se čím dál tím víc diskutuje o šestistupňových převodovkách. Většina automobilových výrobců je jednoznačně pro a postupné zavádění podporuje. Jejich konstrukce by se prý velmi pozitivně podepisovala jak na pohodlí řidiče, tak ekonomickém využití paliva i snížení emisí.
Opakování matka moudrosti
Nevím, zda je nutné připomínat, jak řadit jednotlivé rychlosti, ale tím nelze nic zkazit. Spousta řidičů možná ani neví, zda to dělají správně. Jak to tedy je? Klíčem k úspěchu je sešlápnutá spojka až „na podlahu“ a pak už to jde jako po másle. Pojďme společně počítat do pěti:
- 1 – páku přitáhnu dlaní k sobě a posouvám nahoru doleva
- 2 – páku prsty posouvám dolů
- 3 – páku celou rukou posouvám mezi „jedničku“ a „dvojku“, následně dlaní do neutrálu, a nakonec vystrčím také dlaní nahoru
- 4 – páku pouze posunu prsty dolů
- 5 – páku uchopím celou rukou, posunu do neutrálu, od sebe a následně vytlačím nahoru směrem doprava
Kdy a jak přeřadit?
Mám za sebou úspěšný rozjezd se zařazenou „jedničkou“ a vydávám se na cestu. Teprve teď to začíná být zajímavé – hlavou se mi honí dvě stěžejní otázky. Kdy přeřadit a jak to mám poznat, kdy je ten vhodný okamžik?
Tabulka výše je sice dobrý pomocník, ale nelze se na ní úplně spoléhat. Ta tabulka totiž neví, v jakém terénu se nacházím, v jakém autě sedím, nebo kolik toho zrovna vezu. Snad pouze u prvního rychlostního stupně je to jasné – ten by neměl zůstat příliš dlouho po rozjezdu, kdy se tachometr začne dotýkat hodnot okolo 15 km/hod.
Stejně tak je důležité věnovat pozornost otáčkám motoru, které jsou také velmi důležitým ukazatelem. Jakmile se jejich rafička dostává do červené zóny, tedy 2 500 ot./m. a více, je na čase zvážit přeřazení na vyšší stupeň – jako ideální rozmezí se doporučuje držet se v rozmezí 1 500 – 2 000 ot./m. Někdy ani není potřeba „budík“ kontrolovat – poslouchejte motor a uvidíte, že si o to sám řekne.
Užitečná kontrolka
V některých novějších vozidlech se na palubní desce občas rozsvítí číslo a šipka směřující nahoru nebo dolů – indikátor přeřazení, který sám dokáže vyhodnotit situaci a doporučit vhodnou rychlost. Není ale nutné ho brát úplně za slovo. Pořád je to jen stroj a poslední slovo máte vy, jako řidič.
Křižovatky jako kámen úrazu
V přehledných úsecích nakonec není správně řazení taková věda, když poslouchám motor a kontroluji otáčky. Dříve nebo později však narazím na křižovatku, kde se musím popasovat nejen s přednostmi v jízdě, ale i správným řazením tak, aby projetí bylo co nejvíce bezpečné.
K dojetí na hranici křižovatky lze využít tři možné způsoby:
- vyřadit na neutrál – a využit tak setrvačnosti vozidla
- na zařazenou rychlost – před zastavením sešlápnout spojku
- brzděním motorem – podřazování na nižší rychlosti
Každá varianta má své výhody a žádná není špatně. Vždy je ale nutné vyhodnotit konkrétní situaci – kdy tedy použít jakou metodu?
Vyřadit na neutrál je vhodné například, pokud na přehledném úseku v obci již z dálky vidím červenající se semafor a je tedy jasné, že budu muset zastavit. Proč tedy zbytečně plýtvat palivo? Řadicí páku tedy umístím doprostřed a nechám se ke křižovatce dovést úplně zadarmo.
Pokud si na tohle zatím netroufáte, stačí nechat aktuálně zařazený stupeň, sundat nohu z plynu a spojku sešlápnout až těsně před zastavením. Tím vlastně také zařadíte neutrál a výsledek je téměř stejný. V obou případech se navíc může stát, že díky pomalé jízdě ke křižovatce dorazím až ve chvíli, kdy zasvítí zelená – nemusím tedy zastavovat a ani se následně rozjíždět. Proč si taky zbytečně komplikovat život?
Podřazování
A kdy je tedy vhodné snižovat rychlost podřazováním na nižší stupně? Kromě situací, kdy potřebuji zpomalit pro bezpečné projetí nepřehlednou nebo prudkou zatáčkou, je vhodná příležitost při příjezdu ke křižovatce ve vyšší rychlosti a pro intenzivní zpomalování například na dálnicích.
Jako typický příklad lze uvést situaci, kdy projíždím obytnou zónou na „dvojku“ a blížím se k nepřehledné křižovatce. Včas si zařadím „jedničku“, čímž dosáhnu rychlosti kroku, která mi umožní se soustředit a případně včas zareagovat na přítomnost chodce nebo jiného vozidla. Stejně pravděpodobně budu muset zastavit a při opětovném rozjezdu mám už připravený první stupeň, podobně jako při popojíždění v kolonách – ale to je už samostatná kapitola.
Dálnice a další
Sjezdy z dálnice jsou také oříškem nejen při cvičných jízdách v autoškole. Přitom stačí správně používat rychlostní stupně a hned je o starost méně. Na takových komunikacích se zpravidla jezdí na nejvyšší stupeň. Pokud chci bezpečně opustit dálnici, klíčový moment nastává s odbočovacím pruhem – jakmile ho vidím, podřadím na „čtyřku“ a při průjezdu na „trojku“, díky které si snadno v zatáčce přibrzdím a mám zároveň už optimální rychlost pro pokračování na navazující silnici. Jednoduché, že?
Neumím řadit – co mám dělat?
Pokud jste úspěšně prošli kvalitním výcvikem v autoškole i závěrečnými zkouškami, a přesto se vás zmocňuje pocit, že řadit skutečně neumíte – tak je to pravděpodobně jen pocit.
Stejně jako v jakékoliv jiné situaci to nesvádějte na jiné a začněte u sebe. Problém hledejte spíše ve své mysli. Správné řízení auta není jen o teoretických znalostech, jejichž důležitost rozhodně nepodceňuji – ba naopak! Ale také o psychice a ovládání emocí.
Když sedáte za volant, je zapotřebí mít čistou hlavu a věřte, že všechno ostatní počká – vždyť vezete to nejcennější, lidský život. To je hlavní zásada, bez které zkrátka nemůžete zvládnout jízdu bez chyb, a tedy i správné řazení. Hoďte se do pohody, poslouchejte své auto a ono to půjde. Ani panikařením u křižovatky nic nevyřešíte. Nenechte se rozhodit ostatními nervózními řidiči – jen ať si počkají.
Pořád neumím řadit…
A pokud ani změna přístupu nepomůže, nezbývá nic jiného než vrátit se k teorii. Možná pomohou nějaká instruktážní videa, cvičná jízda se zkušenějším kamarádem nebo kondiční jízda, která je přínosná ve více směrech.
Ano, taky si říkám, že nejjednodušší je koupit si rovnou vozidlo s automatickou převodovkou – ale nebyla by to nuda?
Jak řadit s benzínem
Pokud jste se tedy rozhodli, že řazení zvládnete a pořídili jste si auto s manuální převodovkou, tak vám gratuluji ke správnému rozhodnutí. A pokud je na benzín, který není zrovna levnou záležitostí, možná přijde vhod několik tipů, jak na úsporné řazení, pokud používáte toto palivo. Zkuste například:
Řadit včas – nenamáhejte zbytečně motor, a pokud si o to říká, dopřejte mu o stupeň vyšší rychlost. Paradoxně platí, že čím vyšší rychlostní stupeň, tím nižší spotřeba! Nikoliv rychlá jízda na nízký stupeň – to je cesta do pekel pro auto i vaši peněženku.
Nejezdit zbytečně rychle – zběsilou jízdou neušetříte ani čas, ani peníze. Vězte, že předepsané rychlosti nekřičí z těch červených značek jen tak pro nic za nic. Je dlouhodobě prokázáno, že zrychlením na dálnici třeba na 150 km/hod ušetříte pouze pár minut, ale jízda se citelně prodraží. A ve městě je to úplně zbytečné, ne? Jeďte si pohodových 40 km/hod na „trojku“ a „čtyřku“ si ušetřete na jízdu za hranicemi obce.
Vyřadit před křižovatkou – tento tip už je zmíněn výše a stojí za připomenutí. Pokud vidím červený semafor, zařadím neutrál a dojezd ke křižovatce mě nebude stát ani kapku benzínu! Možná se navíc mezitím rozsvítí zelená a tím to bude ještě jednodušší.
Zařadit rychlost z kopce – naopak na jízdu ze svahu s neutrálem pozor! Je považována za značné nebezpečí. Nechte zařazenou rychlost a pouze sundejte nohu z plynu – efekt je úplně stejný.
Extra tip na závěr
Osvojením správného řazení to však nekončí – ať už se jedná o auto s „manuálem“ nebo „automatem“ je ze zákona nutné pojistit. A proč šetřit jen na benzínu? Výběrem toho správného povinného ručení za nejlepší cenu vám zbyde každý rok i třeba hezkých pár tisíc, které jistě dokážete utratit lépe. Aktuální nabídky na trhu můžete porovnat třeba díky epojisteni.cz.