Různé české weby a bazary nabízí celkem slušný výběr vozů ke koupi. Stále se však vyplatí poohlédnout se po nějakém ojetém voze v zahraničí. Mezi špičku v nabídce patří jednoznačně Německo. I mě nalákalo a nebylo to tak těžké. Podlehl jsem vyprávění známých, kteří si pochvalovali především dobrý technický stav automobilů, zajištěných pečlivou starostlivostí svých bývalých majitelů a vysokým standardem servisu.

Nebojte se toho

A to je přece důležité. Člověk auto kupuje s představou, že mu bude dobře sloužit několik let, pokud možno hodně let. Dalším důvodem pak byla nečekaně velká nabídka různých modelů, a to i těch u nás ne moc známých a kupodivu také zajímavá cena, která vycházela lépe než u auta kupovaného přes prostředníka tady.

Mimochodem, pár drobných rad: nehleďte na případné rezervační poplatky a žádné peníze neposílejte předem. A o snížení ceny vyjednávejte ještě před odjezdem, prodejce ví, že jedete zdaleka a na místě budete mít horší vyjednávací pozici. Určitě je dobré říct, že vyhlédnuté auto není jediné, kvůli kterému jste vážili cestu a že to další je o něco lepší – zkrátka prodávajícího trochu znejistět. Z čeho jsem já měl strach, bylo přepsání vozidla. Čekal jsem velké byrokratické problémy, ale nebylo to tak zlé.

Ušetřete na povinném ručení

Úspora až 75 %. Srovnejte nabídky pojišťoven.

auto z Německa

Nejdřív vyřešit přepravu auta

Každopádně od začátku. Vybrané a koupené auto se musí nějakým způsobem do Česka dovést. Cesty jsou jen dvě, ale mají různé požadavky. Tedy zaprvé auto je možné převést na vleku, tedy jako náklad a k tomu vlastně nic víc potřeba není. Druhou možností je do auta sednout a cestu domů odřídit. To se hodí především pro nedočkavce, kteří si chtějí vychutnat první jízdu ve svém novém autě. Zde jsou ale nutné již nějaké náležitosti.

Především si musíte pořídit pojistku. Ani u nás a ani v Německu není možné řídit auto bez sjednaného povinného ručení. Ale i v Německu jsou pobočky pojišťoven (německy Versicherungsanstalt) na každém rohu a není nutná ani znalost jazyka. V podstatě potřebujete jen technický průkaz (všechny podklady, které k autu dostanete, si při koupi pečlivě zkontrolujte) a své doklady, smlouvu s vámi sepíší obratem. Další náležitostí je platná technická kontrola, i k ní dokumenty musíte obdržet. A poslední jsou tzv. dočasné převozní značky. Ty dostanete na místním registru či ohlašovně (německy Zalasungstelle) za cca 160 €. S touto výbavou je možné vyrazit domů.

Stanice STK

Dalším krokem je návštěva stanice STK. Ta už probíhá v Česku. Zde bude provedena evidenční kontrola a měření emisí. Důvodem je zjištění a kontrola údajů uvedených v malém a velkém technickém průkaze a jejich soulad se skutečným stavem. Kontrola stojí cca 500 – 700 Kč, měření pak vyjde na zhruba 800 – 1200 Kč.

Dříve se prováděla povinná dovozová technická kontrola pro všechna dovážená auta. Ta platí dále, ale už jen pro vozy pocházející ze zemí mimo členských států EU a zemí Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska, jež mají výjimku. Německo je samozřejmě součástí EU, tedy dovozová STK odpadá.

Po evidenční kontrole budete mít v ruce:

  • protokol o této prohlídce
  • technický protokol s přílohou
  • protokol o emisích

Pojištění

Na STK se dá dojet již přímo autem, když máte pojistku a pokud ne, tak auto převést na vleku. Každopádně před návštěvou registru vozidel je třeba mít v ruce již zelenou kartu k autu.

Zelená karta je potvrzení o sjednaném a platném pojištění odpovědnosti z provozu vozidla na pozemních komunikacích, tedy povinném ručení. Já jsem si stejně jako s koupí auta v Německu nechal poradit a vyzkoušel jsem porovnání nabídek pojistek online. Nechtělo se mi obíhat pobočky a webový srovnávač – v mém případě ePojištění.cz mi obratem vyjel seznam nabízených pojistek dle mnou zadaných parametrů. Zadával jsem technické údaje o vozidle, což nebyl takový problém, když jsem měl v ruce technický průkaz a formulář na webu mi celkem srozumitelně napovídal, co kam mám zadat. A pak jsem zadával údaje o sobě, protože pojišťovny umí zohlednit bonusy – tady různé prémie za to, jak dlouho jsem řidič a kolik mám ujetých kilometrů bez nehody, také jak pečlivě platím jiné pojistky a podobně.

Levnější a rychlejší

Každopádně jsem se s cenou dostal hodně dolů, což mě potěšilo asi nejvíc. Smlouvu jsem si tedy sjednal online, přišla mi během několika minut do mailu, kde jsem ji potvrdil, pojištění jsem hned zaplatil a dostal jsem i zelenou kartu. Tu jsem si vytiskl, ale v originále mi pak ještě automaticky přišla poštou.

Vše jde, jak má

Všechny tyto kroky je třeba provést, aby člověk na závěr mohl navštívit úřad a nechat si dovezené auto zapsat do registru. Všechno šlo hladce a nikde jsem se nesetkal s žádnou administrativní kličkou či zádrhelem, který by byl přes míru.

Registr silničních vozidel

Žádost o zápis vozidla do registru silničních vozidel jsem si pak podal sám, ale je možné nechat zmocnit někoho jiného. Registr provozuje obec s rozšířenou působností a v současné době je již jedno, který registr navštívíte. Můžete si vybrat jakýkoli po celé republice, aniž by někdo řešil, kde máte trvalé bydliště, jak tomu bylo do konce června 2017. Pro mě je tato změna vítaná, protože mám jeden registr blíž své firmě než ve svém bydlišti a je pro mě i časově dostupnější.

Co si s sebou vzít?

  • tak samozřejmě vyplněnou žádost o zápis vozidla do registru – tu získáte na úřadě anebo si ji stáhnete z internetu a vyplníte již doma
  • kupní smlouvu
  • doklady – občanský průkaz nebo pas nebo také nějaký doklad o povolení k pobytu, udělení azylu nebo délce přechodného pobytu, pokud se jedná o cizince
  • pokud se necháte zastupovat, tak plnou moc, na které musí být úředně ověřené podpisy (to dělají na CzechPointu nebo u notáře a stojí to 30 Kč za jeden podpis)
  • původní německý malý a velký technický průkaz
  • pak podklady, které jste získali na evidenční kontrole, tedy protokol o této prohlídce
  • a technický protokol s přílohou
  • doklad o uzavřeném pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (zelená karta)

Správní poplatky

Na místě se také platí správní poplatky, ceny jsou dané zákonem všude stejně:

  • Osobní vozy, nákladní vozy, autobusy, traktory – 800 Kč
  • Přípojné vozidlo do 750 kg – 500 Kč
  • Přípojné vozidlo nad 750 kg – 700 Kč
  • Motorky s obsahem nad 50 cm3 – 500 Kč
  • Motorky s obsahem do 50 cm3 – 300 Kč
  • Vydání registračních značek (2 ks) – 450 Kč
  • Vydání registrační značky pro motorku (jen 1 ks) – 250 Kč

Ekologická daň

Některá auta vyžadují zaplacení ekologické daně. Ta se platí tam, kde není splněn emisní limit minimálně EURO 3. Platí se jen při první registraci a údaj o zaplacení je možné nalézt na velkém technickém průkaze. I zde jsou poplatky dané:

  • Auto nesplňující žádnou normu EURO – 10 000 Kč
  • Emisní norma EURO 1 – 5 000 Kč
  • Emisní norma EURO 2 – 3 000 Kč
  • Emisní norma EURO 3 a vyšší – 0 Kč

Přihlášení vozidla je ve finále

Doložení všech těchto podkladů a zaplacení potřebných částek vás na úřadě bude stát asi 20 minut vašeho času. Tím to pro vás končí a vy vyčkáte zápisu svého vozidla do registru. Úředníci na to mají lhůtu 30 dní, ale mně to vystavili na místě hned. Je to asi jak kde. Dostal jsem nový malý a velký technický průkaz, kde jsem evidován jako první majitel v české republice a pak registrační značky. Na ty můžete čekat déle a také si dost připlatit, pokud máte zájem o značky „na přání.“

Jak na přihlášení a pojištění vozidla z Německa

Štítky:        

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na