Životní pojištění je finanční ochranou před nepříznivými životními událostmi jako nemoc nebo úraz. K čemu přesně slouží, jaké jsou jeho podmínky a za jakých okolností vám na něj může přispět zaměstnavatel?
Co je životní pojištění a jak vám může pomoci
Životní pojistka je smluvním vztahem uzavřeným mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistník je povinen platit předem stanovenou částku, zatímco pojistitel je v případě naplnění stanovených podmínek povinen pojistku v určené výši vyplatit.
Jinými slovy se tímto způsobem stanovuje výše tzv. pojistného krytí, která je u tohoto pojištění směrodatná. Jedná se ve své podstatě o poměrně komplikovaný produkt. Pojistné podmínky mohou být pro řadu laiků nesrozumitelné, navíc obsahují často i výluky, se kterými je rozhodně dobré se předem seznámit, než cokoli podepíšete.
Nevhodným nastavením životního pojištění můžete zbytečně přijít i o několik tisíc korun. Výše pojistného se primárně odvíjí od osoby pojistníka. Platí, že považuje-li vás pojišťovna za rizikového, zaplatíte si vyšší částku. Za rizikové chování se považují například určité záliby, sportovní aktivity nebo vybraná povolání. Některé typy zároveň nabízejí i zhodnocení vložených finančních prostředků, pak hovoříme o tzv. investičním životním pojištění. To umožňuje různorodé nastavení pro odlišné typy investorů od konzervativních po dynamické.
Životní pojištění v praxi tak slouží k tomu, aby vám i vaší rodině zajistilo obranu před existenčními problémy, pokud zůstanete vlivem nemoci či úrazu bez možnosti výdělku, tedy bez finančních prostředků. V případě úmrtí dotyčné osoby je pak částka plynoucí z pojistného vyplacena oprávněné osobě.
Koncept životního pojištění má za sebou již dlouhou historii. Vůbec první takováto smlouva je nám známá z roku 1308. První pojišťovna na světě začala fungovat až o několik stovek let později, konkrétně v roce 1696.
Příspěvek na životní pojištění
Vzhledem ke stále obtížnější situaci na trhu práce se společnosti uchylují k nejrůznějším benefitům. Řada zaměstnavatelů tedy má pro své zaměstnance připraven i příspěvek na životní pojištění. Ten mají možnost nabídnout dokonce v neomezené výši. Někteří navíc dávají svým zaměstnancům i na výběr, zda jim přispějí na životní pojištění nebo na to penzijní.
Možnost volby může zaměstnavatel ponechat i ohledně pojišťovny. Pakliže to ale neudělá, je jeho rozhodnutí zaměstnanec povinen respektovat. V praxi tak můžete stát i před situací, že zaměstnavatel za vás zvolí jak instituci, tak i konkrétní produkt. Hlavním důvodem bývá nejčastěji snaha si snížit administrativní zátěž spojenou se zaváděním příspěvků. Mnohé rovněž vede vidina provizí od konkrétní pojišťovny. V roli pojistníka ovšem vždy vystupuje ve vztahu vůči pojišťovně zaměstnanec, nikoli zaměstnavatel.
Podmínky pro možnost poskytování příspěvku jsou dvě. V první řadě musí být pracovní poměr sjednán pracovní smlouvou nebo na dohodu o provedení práce, případně na dohodu o pracovní činnosti. Druhou podmínkou je, aby byl příspěvek zanesen v pracovní, kolektivní, případně jiné smlouvě.
Dále je nutné, aby bylo ujednáno, že dojde k výplatě pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a zároveň nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Toto omezení přinesla legislativa v lednu roku 2015 a plyne z něj, že pokud by zaměstnanec ukončil smlouvu nebo si vybral peníze před stanoveným termínem, zanikalo by mu právo na osvobození od daně. A to na částku v takové výši, která byla zaměstnanci v uplynulých letech vyplacena od zaměstnavatele. V praxi to tak znamená nutnost uvést tuto sumu do daňového přiznání coby zvláštní příjem.
Daně a příspěvek na životní pojištění
Kromě zaměstnavatele zde poskytuje zvýhodnění i stát, a to v podobě daňové úlevy na investiční složku, případně na riziko úmrtí. Proto je nutné si bedlivě zkontrolovat pojistné podmínky, abyste případně mohli finančnímu úřadu dokázat, že jste daňově neuznatelné položky neplatili z příspěvku. Právní úprava platná od 1. 1. 2008 hovoří o tom, že není žádným způsobem limitována horní hranice výše příspěvku z hlediska jeho daňové uznatelnosti.
Stát k poskytování příspěvku motivuje i firmy. Pro zaměstnavatele se od roku 2017 jedná o uznatelný daňový výdaj až do výše 50 000 Kč za každého jednotlivého zaměstnance, tzn. analogicky platí, že jeden zaměstnanec si může současně nechávat přispívat i od více zaměstnavatelů. Současně není nutné z této částky odvádět sociální a zdravotní pojištění. Popsané podmínky platí i pro zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené. Proto se jedná pro řadu firem o mnohem lepší řešení vzhledem k tomu, že stejná částka přidělená zaměstnanci ve formě mzdy by těmto odvodům podléhala.
V případě, že by tudíž zaměstnavatel stanovenou sumu překročil, připočítá se standardně k základu mzdy. Pak se z ní bude odvádět konkrétně záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti. Současně bude navýšen rovněž vyměřovací základ pro odvod pojistného a odvede se tudíž i zmiňované pojistné.
Možnost volby využití příspěvku je samozřejmě výhodnější jak ohledně toho, jestli si vyberete penzijní nebo životní pojištění, tak i z hlediska toho, které a u koho, protože byste před uzavřením pojistky měli důkladně propočítávat a srovnávat. Zajímejte se o to, kolik celkem vložíte a co vlastně ve výsledku dostanete, jestliže k pojistnému plnění dojde neboli jaká bude výše tzv. odkupného. Kvůli příspěvkům zaměstnavatele přitom není nutné zakládat novou smlouvu, pakliže už pojištění z dřívějška máte. Je možné je v libovolném okamžiku navázat i na smlouvu stávající.
Obecně si pozor dejte na předčasné vypovězení smlouvy. Zpravidla je totiž zatíženo sankcemi. Čím kratší dobu si pojištění budete platit, tím vyšší většinou budou. Lze říci, že máte-li životní pojištění sjednané na dobu kratší než dva roky, mnohdy z něj nezískáte vůbec nic. V případě, že si na něj právě i necháváte přispívat od zaměstnavatele, budete tuto sumu stejně tak i muset dodanit.
Problematický může být i přechod do jiného zaměstnání v případě, že původní zaměstnavatel vám příspěvek poskytoval a ten nový už nikoli, a proto se vy opět rozhodnete smlouvu zrušit. Za těchto okolností se vám v závislosti na délce trvání smlouvy rovněž může stát, že nedostanete nic, a navíc budete muset státu obratem vrátit vše, co jste získali ve formě daňových úlev.
Spíše se tak vyplatí platby snížit, případně si nechat změnit podmínky smlouvy či zavést si vlastní platby. Vypovězení berte jako krajní variantu, která je obvykle pro pojistníka prodělečná. Platí to i tehdy, pokud se váš stávající zaměstnavatel rozhodne poskytování výhody v podobě příspěvku ukončit. Pak si buď podmínky plateb upravte nebo zkrátka dál financujte pojištění za totožných podmínek ze svých prostředků.
Smysl má takovéto řešení především tehdy, když si životní pojištění zřizujete k hypotéce z důvodu rizika úmrtí. Vyplatí se i tam, kde toto riziko tvoří významnou část konečné ceny pojistky. Jednoduše pak tento výdaj můžete financovat z prostředků svého zaměstnavatele, nikoli z těch soukromých.
Přeplácet životní pojištění experti spíše nedoporučují – doporučujeme proto provést kalkulaci možných nákladů na životní pojištění například přes tuto kalkulačku a teprve pak se rozhodnout, zda má pro vás smysl.