Stát se účastníkem silničního provozu s sebou nepřináší jen zábavu a nespoutanost při jízdě. Zároveň je taky nutné dodržovat opravdu rozsáhlý soupis pravidel a povinností, jinak by se z dopravy stala naprosto nekontrolovatelná divočina plná zběsilých a neukázněných řidičů (ne, že by se tomu dnešní provoz nepodobal, jak vždycky s oblibou říká můj dědeček). V momentě, kdy se mi mi podařilo úspěšně zdolat řidičské zkoušky, sice ne na první pokus, ale i tak se to počítá, mě povinnosti a pravidla příliš netrápily. Mým jediným cílem bylo sednout za volant a začít si konečně užívat benefity, které na mě už dlouhou dobu čekali.
První vůz / první problém
Rozhodl jsem se tedy koupit za peníze z letní brigády svůj první, ojetý vůz. Po únavném brouzdání internetem a procházení různých inzerátů jsem konečně narazil na jeden, který se mi zamlouval jak cenou, tak kvalitou vozidla. Ihned jsem kontaktoval majitele a dohodl se s ním na setkání. Byl v tom ovšem háček. Pán bydlel 100 km od místa mého bydliště. Požádal jsem tedy kamaráda, aby mě na setkání dopravil. Automobil mi okamžitě padl do oka a s majitelem jsme se domluvili, že si pro něj následující týden přijedu i s požadovanou částkou a on zatím připraví kupní smlouvu k podpisu.
Smlouva byla podepsána, rozloučili jsme se a já poslal kamaráda pryč, že cestu zpátky již zvládnu sám. To jsem se ovšem hluboce zmýlil. Automobil totiž bohužel pro mě neměl platné povinné ručení, které jsem měl v plánu začít řešit až ve chvíli, kdy mi bude vůz stát před domem. A jak to tak bývá, policie mě zastavila na silniční kontrolu zrovna, když jsem to nejméně potřeboval.
Průběh policejní kontroly
Nejdříve jsem byl z nenadálé policejní kontroly rozmrzelý a přišlo mi úplně zbytečné nějaké povinné ručení řešit, ale po dlouhé debatě s jedním z policistů se mi opravdu otevřely oči. Sdělil mi, jak neuvážené tohle mé jednání je a že bohužel nejsem jediný. Na českých silnicích se prý prohání až 130 000 automobilů bez povinného ručení a jejich majitelé způsobí přibližně 2 000 až 3 000 dopravních nehod ročně. Často také bohužel dojde k vážné dopravní nehodě, kdy může dojít nejen k poškození cizího majetku, ale i zdraví druhého řidiče.
Vysvětlil mi, jakému riziku se jízdou bez povinného ručení vystavuji a že v případě takovéto vážné dopravní nehody se z nutnosti splácet postiženému milión korun po celý život nikdy nemusím vzpamatovat. Už jen myšlenka, že bych měl někomu takhle vážně ublížit se mi příčila, ale musel jsem sklopit oči a přiznat, že se něco takového opravdu může stát kdykoliv. Takže je dobré mít alespoň nějaké záruky, že dokáži následný život ulehčit jak sobě, tak postiženému.
Dále mi policista vylíčil, jak velký hrozí postih člověku, který usedne za volant automobilu bez povinného ručení. Dle jeho slov se jedná o pokutu až 40 000 Kč. Málem na mě šly mdloby. Nebudu vám říkat, kolik mě pokuta nakonec stála, protože se jedná o opravdu choulostivou osobní informaci. Ale mohu vás ujistit, že jsem se z toho po finanční stránce dával jako student dohromady ještě dlouhou dobu potom.
Doma jsem si následně zjistil několik dalších informací
Po příjezdu domů jsem se tedy rozhodl usednout k počítači a o postizích za jízdu bez povinného ručení jsem si chtěl zjistit víc. Možná jsem si stále připadal trochu ukřivděný a nejvyšší možná suma, kterou mi policista sdělil, mi přišla trochu jako strašení. To se ovšem nezakládalo na pravdě. Skutečně hrozí pokuta až 40 000 Kč! Výsledná sazba se vypočítává z několika zásadních parametrů:
- počet nepojištěných dnů
- druh vozidla (moped 20 Kč za den, tahač 300 Kč za den)
- náklady na uplatnění
- při nutném vymáhání příspěvku započteny další náklady spojené právě s vymáháním
Co z toho pro nás všechny vyplývá?
Svým příběhem ze života jsem chtěl jasně poukázat na to, jak je pokuta za jízdu vozidlem bez povinného ručení vlastně zbytečná a zároveň i velice nebezpečná. Nikdo z nás neumí věštit z křišťálové koule, tudíž nedokážeme dopředu přesně určit, co nás může a nemůže počkat. Vždy je lepší být připravený. A právě proto je povinnost ručení vozidla určitě skvělá věc. Navíc se v dnešním 21. století nejedná rozhodně o nijak složitý proces, který by řidiči neměli zvládnout.
Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo se aktivně pohybuje ve světě financí, můžete se při sjednávání povinného ručení obrátit přímo na něj. Pokud ne, naskýtá se vám mnoho dalších možností. I k tomuto procesu se pojí jeden z příběhů, který jsem se vám rozhodl vyprávět.
Hned druhý den po zaplacení nemalé pokuty jsem se rozhodl na nic nečekat a vrhnout se do zařizování povinného ručení naplno. Jenže mi v té době bylo pouhých 18 let a ještě jsem neměl s finančními subjekty téměř žádné zkušenosti (kromě zakládání bankovního účtu). Nejdříve jsem tedy zkoušel brouzdat po jednotlivých pojišťovnách a sledovat jejich nabídku produktů, ovšem rozumný jsem z nich byl pramálo. Navíc to rozhodně nebyl efektivní způsob, jak se ke vhodnému pojištění dostat.
V momentě, kdy už mě začalo unavovat bezcílné bloudění po webovkách pojišťoven, jsem narazil na portál, který mi dokázal většinu práce ulehčit a ještě mě to vůbec nic nestálo. Tím portálem myslím epojisteni.cz, které funguje jako takový srovnávač všech nabídek, které se na trhu objevují. Neměl jsem ze začátku příliš velká očekávání, ale nakonec jsem se rozhodl zkusit štěstí.
Porovnání pojišťoven
Začal jsem zvolením povinného ručení jako svého výchozího zájmu. Jinak se na stránce zařadí i těm, kteří shánějí například pojištění domácnosti, majetku, cestování a dalších potřebných služeb. Výsledné srovnání pojišťoven pramení z informací, které vy jako majitel vozu poskytnete systému, aby byl proces co nejpřesnější. Tudíž se standardně začíná určením typu vozidla a pokračuje se k užití a značce vozidla. Následuje série sice nepovinných, ale přesto důležitých údajů, které mohou mít na výslednou nabídku pojišťoven také vliv.
Důležité je pravdivě vyplnit všechny informace jak o autě, tak i v následujícím dotazníku, který je věnován přímo vám. Pak už stačí pouze kliknout na „spočítat ceny“ a nabídka těch nejlepších pojištění pro vás na sebe nenechá dlouho čekat. Celý proces zabere maximálně dvě minuty.
Já si zobrazenou nabídku pečlivě prolistoval, což mi nedalo tolik práce, protože se zadanými údaji se jich tolik vhodných nejevilo. Nakonec jsem se po krátké době rozhodl pro jednu z možností. Zajímalo mě, jak dlouho může takové vyřízení pojištění trvat. Týdny? Dny? Hodiny? S výše zmíněným portálem bylo vše vyhotoveno za několik minut. Následně mi byla zaslána do e-mailu i zelená karta, kterou už jsem musel pouze vytisknout a přiložit k ostatním dokumentům, které pravidelně vozím v automobilu.
Co z toho plyne?
Nakonec se mi zdálo opravdu frustrující, že jsem mohl tímto krátkým procesem projít už na začátku a tím se vyvarovat opravdu značné pokutě, která přišla hned při mé PRVNÍ jízdě. Ale jak se říká – chybami se člověk učí. Dnes už si poctivě hlídám platnost zelené karty a pravidelně dochází k její včasné výměně, aby mě žádná další nepříjemnost s tím spojená už nemohla potkat. A vám všem ostatním doporučuji to samé. Vždyť přece 5 minut času stráveného u počítače ještě nikoho nezabilo, ne? A za ten servis, klid a bezpečí při jízdě to jednoznačně stojí.
Nezanedbávejte povinné ručení, může se vám to vymstít (třeba i hůř než mně).