Každý automobil může začít korodovat. Proč se rez tvoří, proč je to problém a hlavně: Lze se jí efektivně zbavit?
Co je rez
Pro motoristy začíná být rez aktuálním tématem zejména s nastávajícími chladnými dny. Zvýšená vlhkost nevyhnutelně znamená i vyšší riziko koroze.
Rez se projevuje jako typický červenohnědý povlak, který se tvoří na povrchu železných a ocelových předmětů. Z chemického hlediska je pak rez vlastně hydratovaným oxidem uhličitým. K tomu, aby rez vznikla, potřebuje kyslík a vlhko.
Tento proces se nazývá rezavění a jde o jeden z typů koroze. Proces koroze pak je obecně jakékoli rozrušování kovů i nekovových (organických nebo anorganických materiálů). K tomu dochází za působení chemické či elektrochemické reakce.
Proč je potřeba se rzi zbavit
Rezavění materiál významně oslabuje. Vzhledem k tomu, že dochází k postupnému samovolnému odlučování rzi, vždy vystupuje nepoškozený povrch. Rez tak může postupovat dále a v konečném důsledku materiál i úplně zničit.
Rez tak způsobuje značné materiální škody a je žádoucí snažit se před ní kovové materiály v maximální možné míře chránit.
Rez na automobilech
Jak již bylo řečeno, na rez mají vliv především klimatické podmínky. Problém představuje zejména sůl a intertní posypy. Přestože na silnici jsou vítanou zbraní proti námraze, současně fungují coby velmi účinná podpora rozvoje koroze.
Na automobilech se rzi proto prakticky není možné vyvarovat. A to i přesto, že u moderních aut mnohdy není vidět. O to je ale celý problém palčivější, neboť rez i na současných vozidlech vzniká, často ale na nepřístupných místech, kde si jí zkrátka tak snadno nevšimneme. K tomu, aby propukla rez na podvozku, stačí mnohdy už několik sezón provozu.
Dobrou zprávou je, že opravit rezivějící součásti samozřejmě lze. Efekt však ve většině případů není úplně trvalý a v čase se rez objeví znovu. Její postup se tak dá spíše zpomalit než účinně zastavit.
Které části jsou korozí napadeny nejvíce?
Zpravidla se to týká pomocných rámů či náprav. Proto se ve většině případů na tyto součásti ani nevztahuje záruka automobilky, pozor. Ta zpravidla platí, zjednodušeně řečeno, pouze pro viditelné části karoserie.
Trpí i podlaha, neboť se jedná o velkou plochu vystavenou působení soli, odletujícím kamínkům a nečistotám. Problém je i to, že v současných vozech se tolik jako v minulosti nedbá na ochrannou vrstvu. Ostatně to není v zájmu výrobců, protože právě rez je nejviditelnějším projevem postupujícího času, který naznačuje majitelům, že by se svého čtyřkolového miláčka měli zbavit.
Na rezavění značně trpí také dveře, blatníky či kapoty. Je to kvůli tomu, že se zde potkávají vnitřní a vnější části karoserie. Díly je potřeba na sebe napojit svařením, které částečně rozruší strukturu povrchu. Koroze tak má ideální podmínky pro svůj rozvoj. U blatníků navíc její postup urychluje i expozice nečistotami.
Jak opravit rezivějící části auta
Jak na ni? Prvním krokem je důkladné obroušení. V závislosti na hloubce poškození lze využít úhlovou brusku, použitelný je ale i ocelový kartáč či brusný papír, optimálně o zrnitosti 80 až 120. Měli bychom se dostat až na čistý plech.
Před opravou pečlivým vyfoukáním očistíme povrch a odmastíme ho technickým benzínem. Na ten budeme následně aplikovat tmel. Nejlépe se nanáší speciální stěrkou.
Požadovanou vrstvu volíme podle rozsahu poškození, je možné, že bude nutné nanášet tmel i opakovaně. Zatmelenou část je potřeba následně přebrousit smirkovým papírem, případně ještě i vodním papírem. V tomto bodě je nutné se ujistit, že je tmel již dokonale vytvrzený.
Takto upravený povrch je možné nastříkat plničem plochy. V tomto bodě je nutné pracovat opatrně tak, abychom neušpinili okolí, které rzí zasaženo nebylo. Poté opět zabrousíme dohladka.
Následně můžeme opravené místo přelakovat, abychom sjednotili barevnost. Nalakovat se zpravidla vyplatí pouze opravovanou část, přelakovávání kompletního dílu je finančně neefektivní. A to i přesto, že zpravidla budete muset vyrazit do specializovaného obchodu kvůli namíchání konkrétního odstínu barvy. Lak na automobilu totiž v čase bledne a pouze odborníci budou s to dodat přesný odstín.
Jak vybrat vhodný tmel
Na drobnou opravu postačí klasický střední tmel označovaný jinak také jako soft nebo fill. Výrobci obvykle uvádějí, že se s ním dají zarovnat nerovnosti do asi 3 mm hloubky.
Jinak bude vhodnější použít tmel s hliníkovým práškem. Ten se používá zejména v případě, že materiálu hrozí změna objemu pod vlivem tepla. Typicky to bývá například na kapotách nebo na discích kol.
Zvýšenou úroveň odolnosti jsou schopné nabídnout hlavně tmely s karbonovým vláknem. V minulosti se používaly i ty s vláknem skelným, v současné době už jsou nicméně spíše na ústupu. Samozřejmě musíme ale počítat s tím, že půjde o vyšší investici.
Specifickou kategorii na trhu pak představují dvousložkové polyesterové antikorozní tmely. Využitelné jsou pro opravu méně rozsáhlých poškození, a to ideálně na těch místech, kde není základová barva.
Dokončovací tmely se aplikují v tenké vrstvě na závěr pro dorovnání drobných poškození. U vybraných typů navíc není nutné použít plnič. Vždy je na místě se při práci s tmelem proto držet doporučení výrobce.
Kolik oprava stojí a jak dlouho trvá
Opravu můžete s nevelkým finančním vydáním zvládnout i svépomocí. Počítejte s tím, že kvalitní bruska, pokud ji již k dispozici nemáte, je investicí v řádech stovek korun. Brusný papír vyjde řádově na desetikoruny, cca od 30 Kč. Za tmel zaplatíte asi 150 Kč. Celkem vám oprava zabere nejvýše hodinu času.
Lze auto před rzí do budoucna chránit?
Minimálně zčásti ano. Rozhodně ovšem neplatí, že rez by byla „doménou“ ojetých vozů a symptomem stáří. V zásadě lze říci, že již v momentě, kdy vozidlo sjede z výrobní linky, proces koroze startuje. Motoristům nezbývá, než dbát na účinnou prevenci a případné problémy podchytit již v zárodku.
Péče vhodnými ochrannými výrobky
Riziko rozvoje rzi lze jednak částečně snížit vhodnou péčí o automobil. Ta přitom není nikterak náročná časově ani finančně.
V základu je totiž důležité automobil umýt, a to důkladně, zapomínat bychom neměli ani na spodní část automobilu. Nepotřebujete ani žádné speciální přípravky na ochranu proti korozi. Účinné je navoskování. Spouštěčem koroze je, jak již bylo řečeno, totiž primárně vlhkost. Voskování je dobré absolvovat alespoň dvakrát do roka. Spodní část automobilu je taktéž dobré ošetřit speciálním mazivem.
Pro ochranu jednotlivých částí se také ještě používají přípravky na bázi bitumenu neboli částečně zoxidovaného asfaltu. Ty ale příliš vhodné nejsou, nedokáží totiž zabránit oxidaci. Ochranná vrstva proto v čase zkřehne, ztratí odolnost a pozbude původní funkci.
A pozor, zapomínat bychom v rámci údržby neměli ani na interiér vozidla. Sůl si totiž sami v zimě nanášíme i dovnitř na botách. Koroze zde sice svou „práci“ vykoná pomaleji, plíživá destrukce kovových součástí však není o nic méně nebezpečná.
Mechanická ochrana automobilu
Dalším způsobem, jak svůj vůz ochránit, je zamezit vzniku drobných oděrek a škrábanců. Právě v nich má totiž vlhkost tendence ulpívat, což celý problém dále zhoršuje. Pokud už si tak poškození všimnete, měli byste jej zavčas opravit. Masivní korozi mohou odstartovat i zprvu neznatelné škrábance způsobené odletujícími kamínky.