Křižovatka a na semaforu blikne zelená. Jedu tedy dál a najednou prásk. Nic vážného, ale plechy už se sypou. Co mám teď dělat?
To si tak klidně nakupuji u nákupního centra, přijdu k autu, a co nevidím. Auto z boku celé odřené. Po vybouření a pár neslušných slovech hlavou proběhne otázka: „a nyní mám udělat co?“
Ráno vyrážím z domu k autu, které parkuji před svým bytem. Už z dálky se mi něco nelíbí a při příchodu k autu už rudnu. Někdo mi auto přejel klíčem celé dokola. A opět ta stejná otázka: „a co s tím jako teď budu dělat?“
Jak postupovat
Bohužel i mě se nevyhnuly tyto otázky, a to docela nedávno. Můj případ byl ten, že jsme si s rodinou klidně nakupovali. Ano, přišli jsme k autu a celý pravý blatník a přední nárazník promáčknutý a odřený. Asi nějaké červené auto, protože na levé přední straně bylo více červené jak naší šedé. Po prvních pár minutách nepříjemného naštvání na celý svět, že řidič vozidla neměl žádnou slušnost a nemohl nechat aspoň lísteček s jeho telefonním číslem za stěračem.
Vždyť každý může udělat chybu a tohle se může stát. Lísteček nebyl, a tak mi tedy v hlavě začaly právě tyto otázky. To ovšem nebylo všechno. Zkusil jsem tedy nastartovat svoje auto, zda vůbec pojede. Dnes nikdy nevíte, co se mohlo přesně pohnout či stát. No a už to tu bylo. Palubní deska auta hlásí, že parkovací senzory na přední straně nefungují. Na jednu stranu úleva, že to není zase tak vážné a dojedeme aspoň domů. Ovšem nikdy není příjemné, když vám palubní počítač něco hlásí. Obzvlášť parkovací čidlo, které stojí dost peněz. A v hlavě opět běží kalkulačka a více a více nepříjemných otázek.
Po první otázce, následuje plno otázek dalších. Mám havarijní pojištění? Koho mám vůbec teď volat? Mám nějaké pojištění? A jaké pojištění? Vztahuje se toto pojištění na tento případ? Hlavou mi proběhnou nejen tyto otázky, ale taky kolik to bude starostí a ta nejdůležitější otázka ze všech. Kolik mě to proboha vůbec bude stát?
Co je to vlastně havarijní pojištění?
Napřed si tedy něco musím zjistit o havarijním pojištění. A na co vlastně je. Jako první musíme začít tím, že havarijní pojištění je vlastně dobrovolné. Což jsem věděl, a proto mi v hlavě běží tolik otázek. Přeci jen nepotřebuji havarijní pojištění každý den. Havarijní pojištění je tedy určeno k ochraně vozidla před škodami, které způsobily přírodní živly nebo vzniklé v důsledku havárie, ukradení vozidla, vandalismu na vozidle či neoprávněného užití vozidla. Jak jsem se tedy dozvěděl, tak při dopravní nehodě slouží havarijní pojištění ke krytí škody pouze na vlastním automobilu. A co když mi auto někdo naboural? V případě nabourání auta od jiného člověka, takzvanou „druhou osobou“, je škoda hrazena z povinného ručení viníka. Nepůjde to tedy z havarijního pojištění mého, ale bude vyplacena náhrada z pojistky osoby, která mi způsobila na vozidle škodu.
A co si mohu z havarijního pojištění tedy pojistit?
Je to tedy jednoduché. Havárie automobilu, odcizení, zničení či poškození živlem a zásahem cizí osoby (poškrábání, sprejování a veškerý vandalizmus). Mám já ovšem svoji havarijní pojistku na něco z tohohle? Nebo jen na jednu věc? I to jsem si zjišťoval a myslím si, že je důležité se s vámi o to podělit. Vůbec jsem totiž nevěděl, že pojišťovny nabízejí různé kombinace těchto uvedených rizik.
Mohu se tedy rozhodnout, které riziko chci pojistit v kombinaci s druhým. Allrisk, tedy pojištění, které mohu uzavřít na všechno (havárie, odcizení, vandalismus, živel). Nebo různé kombinace, jako je havárie a odcizení, odcizení a živel. A tak jsem si tedy zjišťoval, co vůbec pojištěné mám. Nebudu vám lhát, když jsem si zjistil, že tam mám havárii. K mému překvapení, jelikož jsem si pojistku na auto dělal velice dávno, jsem zjistil, že mám ještě připojištěna i vedlejší rizika.
Měl jsem tedy ještě připojištěno čelní sklo, což je při dnešní dopravě velice dobrá věc a jako druhé jsem měl připojištěny ještě náklady spojené s náhradním vozidlem. I to je velice dobré vědět, řekl jsem si. Vždyť přece se může cokoliv, kdykoliv a hlavně kdekoliv stát. Auto mi může zůstat nepojízdné třeba na dálnici. A je velice dobré, když vám při odtáhnutí dovezou i vozidlo náhradní a vy nemusíte přes celou republiku volat rodině či známým a prosit je, ať pro vás přijedou.
Mezi tyto asistenční služby patří: odtah vozidla, vyproštění vozidla, oprava vozidla na místě, úschovna nepojízdného vozidla, náhradní doprava domů, nebo do cíle mojí cesty a dokonce někdy i ubytování. Ovšem toto jsou už všechno nadstandardní služby, které s pojistkou souvisí. A většinou je potřeba si je k havarijnímu pojištění přiobjednat.
Pojďme se podívat na moji nedávnou nehodu
Po otázce, co je to havarijní pojištění a zda ho vůbec mám a na co, následuje další otázka: „a co mám teď vlastně dělat?“ Vždyť je neděle. Mám volat na pojišťovnu nebo rovnou volat servis. Nikdy předtím se mi nic takového nestalo, takže nevím. No nic, jsem také jen člověk a zavolám tedy na pojišťovnu.
Po hledání v přihrádce auta, kde jsem pojištěn a kam volat, jsem nalezl papíry k pojistce. Díky bohu za internet. Najel jsem si na stránky pojišťovny a našel číslo na on-line linku. Díky bohu za tyto lidi, co dělají 24 hodin denně a jsou kdykoliv připraveni na to nám pomoci. Vytáčím číslo a čekám naprosto nepříjemný hovor, vždyť volat někomu v neděli do práce, no vždyť to znáte. Opak byl ale naštěstí pravdou.
Milé jednání
Z telefonu se ozval milý ženský hlas. A tak jsem jí tedy vše pověděl. Jak jsme přišli k autu, že máme na autě škodu a jestli by nám mohla poradit. Paní byla opravdu velice milá a musím říct, že zodpovědět všechny moje dotazy byl někdy až nadlidský úkol. Řekl jsem tedy paní v telefonu, že auto je pojízdné a mohu s ním normálně do provozu, abych neohrožoval ostatní účastníky dopravního provozu. Paní mi také poradila, ať se zajdu zeptat na informace obchodu, zda mají parkoviště pod kamerami. Takový kamerový záznam by dost pomohl a mnohé vyjasnil. Což musím říct, že mě v téhle situaci vůbec nenapadlo a proto si myslím, že je dobré, aby lidé věděli.
Zašel jsem tedy na informace, ale bohužel toto parkoviště kamery nemá. No říkal jsem si, že to bude další problém dnešního dne. Opak, paní mě opět uklidnila, že to nevadí a můžeme pokračovat dál. Auto tedy bylo pojízdné a nemusíme řešit odtažení ani servis až na místo. To je velké plus jak pro ně, tak hlavně prý pro nás. Poprosila mě, ať hlavně s autem nikam nejezdím a napřed ho nafotím ze všech stran. Nafotit každý detail, opakovala. Jak řekla tak jsem tedy udělal.
Fotografie jsou důležité
Fotek jsem nafotil snad 30, abych něco nepodcenil. Poté mi nadiktovala svůj email a řekla, ať tam fotky pošlu a poté mi ona hned zavolá zpět. Poslal jsem fotky a čekal, co se bude dít. Pár minut to trvalo, mě to však přišlo jako hodina. Zazvonil telefon a paní říká: „Nic se nebojte, všechno zvládneme. Nebudeme k vám v neděli tahat našeho pojišťováka a vyřešíme to přímo spolu. Pokud s tím nemáte problém.“ Samozřejmě, že jsem neměl, sám vím, jaké to je někoho tahat v neděli.
Paní mě uklidnila, že fotky má a pokud mi to nevadí, vyplníme spolu pojistnou událost po telefonu. Takže jsem jí nadiktoval vše, co si řekla. Bylo toho tedy dost, ale ona ví, co vše potřebuje, a tak jsem vše nadiktoval. Hovor trval snad 20 minut, ale byl jsem rád, že mi pomohla, protože kdybych to měl vyplňovat sám, trvalo by to spíše 20 hodin.
„Nyní můžete sednout do auta a jet domů“, řekla mi. „V týdnu se vám ozvu a dám vědět.“ Odjeli jsme tedy domů a čekali, co bude. Nebudu lhát, když jsem si říkal: „No tak teď budu čekat 14 dní, než se mi vůbec někdo ozve.“ Ovšem to byl také velký omyl. Hned v úterý zazvonil telefon. Už ne paní z pohotovostní linky, ale přímo pán z pojišťovny. Domluvili jsme se tedy na nezbytných detailech. Zda přijede k nám či se sejdeme přímo v servise. Neměl jsem problém se sejít v servisu, a proto jsme se domluvili. Na středu, ano, hned na středu zařídili místo pro naše auto v jejich servise, který pro ně opravuje auta.
Do servisu velmi rychle
Ve středu jsme se tedy sešli v servise, pán z pojišťovny si vše nafotil a opět sepsal několik papírů. Mnoho bylo podobných z toho, co jsem povídal paní do telefonu, ale prý to bylo potřeba. Po veškerých podpisech jak z mojí, tak z jeho strany prohlásil, že je hotovo. Nebyl jsem nadšený z nedělních komplikací, ale auto bylo již ve středu díky havarijnímu pojištění a jednání pojišťovny v servise. Oprava trvala asi 14 dní, což mi vůbec nevadilo, protože na tuto dobu jsme opět díky havarijnímu pojištění dostali vůz náhradní.
Musím říci, že za to vše vděčím hlavně mojí ženě, která, když jsme v dávné minulosti pojistku dělali, řekla: „Radši si toho dejme více než méně.“ A to byl můj nedávný příběh o našem autě a havarijním pojištění. Musím říci, že nyní už jsem klidnější. Vždy když někam jedu, vím, že i když se něco stane, mám dobré havarijní pojištění. A jelikož mi to nedalo, tak jsem se pro srovnání podíval na internet na kalkulačku havarijního pojištění, kde by mě to vyšlo nejlépe. Nikdy nevíte, co se kdy bude hodit.
Srovnání havarijních pojištění
Našel jsem mnoho webů na internetu, ovšem mě se nejvíce zalíbil portál www.epojisteni.cz. Je velice přehledný a vše je dokonale zpracováno. I s případnými dotazy se na ně můžete kdykoliv obrátit. Hned na první stránce na vás koukne spočítat havarijní pojištění. Po zadání údajů vám to hned porovná veškeré nabídky, což pro mě bylo velice poučné a užitečné. Určitě tento portál navštívím ještě několikrát, protože řeším další pojistky.
Na závěr bych vám popřál, ať se vám na silnici vše obloukem vyhýbá. Ale nebojte, dokud se nikomu nic nestalo, tak se vlastně opravdu nic nestalo.